Malé drobnůstky pro radost

Dneska to pro změnu nebude o polštářích, dekách nebo nástěnných quiltech. Nicméně o patchworku řeč bude.  To proto, že se budeme  zmiňovat o drobných předmětech, které si určitě každá z vás vyzkoušela, a které dělají takovou tu drobnou radost. 

Patchwork  je jedna naše záliba a okrasná zahrádka druhá. Je dokonce starší než šití, i když je to vlastně jenom takové atrium na několika m2. Nic moc, takže to ani není zahrádka, ale jak říkáme náš přírodní pokoj. Tráví se tam ne méně času jako v pokojích uvnitř domku a taky se tam leccos pěstuje. Třeba i řepík, levandule, meduňka, a další. A když už se tyto bylinky pěstují, tak se také suší a musí se také někde uložit. A hle, jsme u první drobnosti, kterou bylo třeba ušít. Tak vznikly bylinné pytlíky, kde se usušená droga  ukládá na zimu.

Na podzim vyrůstají na zahradě traviny různých druhů a ty zase po usušení slouží jako dekorace. A proto vznikají různé košíky, taštičky, do kterých pak usušené stébla se zahrádky, ale i z přírody aranžujeme a tak trochu si prodlužujeme v zimních měsících pohodu jara, léta či podzimu, kdy na zahrádce leží jen bílá sněhová přikrývka.

Když už jsem u těch košíků, tak ty někdy poslouží i k odkládání nití, špulek, krajek a dalších drobností, které se při šití používají. A samozřejmě i nůžek , tužek, brýlí  a dalších drobností. A když už je jich hodně, tak se udělá něco většího, méně přenosného, aby všechny ty pomůcky byly pohromadě a denodenně se někde nehledaly. Tak vznikne kufřík.

Věrka si v těchto blbinkách libuje, tak není divu, že k tomu sem tam přibude nějaká podložka, vánoční zvoneček, hračka pro děti, jehelníček, myška na prst, peněženka a kdoví co ještě. Tohle znáte, protože každá z vás nějakou tu drobnost má. To všechno si vymýšlí nebo u někoho na podobné věcičky narazí a vyzkouší si je po svém.    

Drobnosti jsou vůbec velký fenomén. Nemusí to být zrovna dary za tisíce, které koupíte v každém obchodňáku. Stačí někdy maličkost, a když je od srdce, potěší daleko víc. Tak snad potěšila i vás tato malá exkurze mezi ty drobné okouzlující doplňky.

Samostatnou kapitolou drobností jsou ovšem Peefky, o níchž by se dalo říct, že už u nás mají i svou tradici.  První vznikla v roce 2005, takže jejich vydávání je už jakýmsi seriálem. Vlastně ještě neměla nic společného s patchworkem. Byla to jen taková vzpomínka na hračky, které šila pro naše děti.

Pak přišly další jako modern patchwork s kávomlýnkem, zvláštním to vynálezem, který udělá všechno za ní. Bohužel jen na obrázku nebo zahrádka plná květin a drobných věciček, které vznikaly pod jejíma šikovnýma rukama.

Rok 2010 začala šít Wallachia quilty a tak začaly vznikat i PF na toto téma.

PF se rozesílají se po internetu, ale také je Věrka předává při nejrůznějších setkáních.  Je pro nás dojemné, když se s někým i po delším čase setkáme a on nám řekne, že ji má ještě doma založenou. Nebo jak jedna patchworkářka otevřela peněženku a povídá, podívejte se, pořád ji sebou nosím. To je přece fajn, když i taková drobnost má stále co říct. Vždycky tohle obdivuji u své doktorky, u níž v ordinaci je na poličce také vystavena Pf už tři roky. „Koukám, že ji tady pořád máte“ povídám a ona na to, že v obchodech na nic milejšího ještě nenarazila.  To potěší, to je ta vzpruha, která nás nutí pokračovat ve „Wallachia quiltu“ dál. Je mi fajn, jsem pojednou zdravý, a má doktorka už mně ani nemusí prohlížet. Inu jak vidno i patchwork  dokáže léčit.

Plnými doušky tedy využívejme tohoto nového zdravotního medikamentu.