Wallachia quilt – zrození

Cesta a reakce na první quilt, vytvořený technikou tří barev nás velmi překvapila. Až tolik jsme nevěřili, že by v dnešní době a v cizině k tomu,  zaujalo téma regionu, který pro Francii není známý. Čím víc jsme se tím zaobírali, tím víc nám ale něco našeptávalo, že každý quilt, který se chce v soutěži či kdekoliv jinde prezentovat by měl přinést něco nového, něco neotřelého. Ten  náš přinesl tři barvy s originálním použitím modrotisku a příběh s trochou lehké nadsázky. Ocenění ve Francii nám ukázalo, že jsou to docela silné atributy na to, aby se s nimi dalo dál prezentovat. Wallachia quilt. Proč ne? Vždyť žijeme na Valašsku. A pak, barvy, které se používají jsou i českými barvami. Takže to není jen valašský quilt, ale také český. A tak bylo rozhodnuto v napočaté cestě pokračovat. Možná, že by se snad mohl někdo při té přípežitosti zeptat, proč je název anglický. Naše odpověď by byla, že byl poprvé použit v cizině, tam přinesl štěstí a tak se už u něj zůstalo. Snad z pověrčivosti, abychom nezahnali do kouta dobré víly, které jej doprovázely.

Nyní ale zpátky do našeho malebném regionu, kde se ještě stále udržují lidové tradice. Ty nás už několik let ovlivňují, a proto není divu, že quilty, které Věrka vytváří jsou tvořeny právě v barvách kroje tohoto regionu.

Základním prvkem quiltu je modrotisk a ten se snoubí s červenou a bílou. Nic víc a nic míň. Je tvořen jen ze tří barev, což není zrovna tak běžné, ale možná právě proto je svým způsobem jiný. Ukázalo se, že se s tím dá vystačit. Je to často velké hledání,  zda stromek, ovečku nebo třeba oblohu udělat z toho či onoho vzoru modrotisku. O překvapení jak to dopadne není pak nouze. Naštěstí výrobce tradičního ručního modrotisku, který používáme, pan Danzinger z Olešnice, má  velmi bohatý výběr a vždy je ochotný nám požadovaný vzorek i tonalitu modrotisku  přesně dodat. Z více než stovky vzorů jsou vybrány potřebné a on nám je na zakázku natiskne a uloží do společné lázně, aby měly všechny stejný tón indiga.  Mít takového dodavatele je dobrý počin pro další tvorbu.

Jen tak mimochodem modrotisk se podle našich informací poprve objevil už v 17. stol., kdy přišlo na  francouzský dvůr Ludvíka XIV. siamské poselství a přineslo s sebou krásné oděvy modře tisknuté. Byla to velká vzácnost. Vždyť indigo, ve které se látka máčela se dováželo z Indie za věru nemalé peníze a proto si jej mohli dovolit jen ti nejbohatší. Teprve později, když přišla světová móda modré se rozšířil do ostatní Evropy a také mezi ostatní vrstvy, takže směle můžeme říci, že to byla látka vskutku královská.

Našim cílem bylo vytvořit quilt ve vlastním stylu a jestli jsme hovořili o barvách, tak stejně důležité je v tomto quiltu i obšívání. Zkoušeli jsme klasickou aplikaci a pak řadu nejrůznějších stehů až nakonec nám nejlépe vyšel ten, který používáme. 

Myslím si, že na uvedených snímcích je zcela patrné, že aplikace s použitím zvýrazněného obšívání dodává quiltu tu správnou atmosféru.

Quilty v tomto provedení jsou odlišné od jiných už na první pohled. A o to nám i šlo.  Být originální, to je krédo, pro naší tvorbu. Proto se držíme tří barev v základní tonalitě a výhradně přírodního materiálu. Šití je ruční a strojní, podle potřeby. A také udržujeme jakýsi nádech folklóru, i když někdy odskočíme do trochu jiných vod, abychom se ovšem zase honem vrátili zpět na Valašsko.  „Už ho vidím“ řekla jedna dáma, sotva vešla do výstavní síně ve Francii, kde bylo vystaveno na třicet quiltů. Neznala jej, viděla jej vlastně poprvé, ale jelikož znala náš styl ani si nemusela pročítat vizitky, hned díky zpracování poznala, že autorkou je Věrka. A o tom to je. Kéž právě takhle bude působit každé dílo vytvořené pod značkou Wallachia quilt.

Na závěr se podělíme o jeden příjemný vzkaz od paní Stehlinové : „Precizní a vkusně vypracovaný námět Valašského folklóru z domácích látek. Zde jsem si potvrdila, že i u nás je možné dát obtisky koloritu, naší malé země, do patchworku se vkusem. Ano je to opravdu báječně fungující tvořivý tandem, kde je vidět jak se bezchybně doplňuje. Setkala jsem se osobně s autorkou ve Francii. Měla jsem to štěstí ji pogratulovat a podělit se o její radost z úspěchu. Doufám, že bude i nadále tvořit a reprezentovat svoje práce ve světě. Ještě jednou gratulace Skočkovic tandemu z Valašska“.

No řekněte samy, po takových vzkazech se přece nedá nepokračovat.  Proto se těšíme na další setkání s Vámi a pokud chcete na něco reagovat, tak to udělejte. Vždyť právě proto jsme tady.

                                                                    Vítejte na Valašsku