Masopustní veselí I  - průvod maškar začíná

                    

                                    Pohřebenář

                   

                                    Ukecané babky

 

Masopust býval nejveselejším údobím v roce. Začíná 6.ledna svátkem Tří králů  a vrcholí o masopustním pondělí a úterý čtyřicet dní před svátky velikonočními. Mezníkem je Škaredá nebo Popeleční středa, kterou začíná 40denní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivý, je pohyblivý i masopust.

Je to čas zabíjaček a lidového veselí. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar. Při obchůzce od domu k domu se zpívalo, tančilo a žertovalo na adresu jejich obyvatel. Došlo někdy i k mazání sazemi a házení do sněhu. Masopust neměl žádná pravidla, záleželo jen a jen na vtipu a pohotovosti masek jaké taškařice budou provádět.  

Masopustní obchůzky nikdo neorganizoval, jednalo se o spontánní záležitost obyvatel. Jeho podstatou bylo, že mládež převzala na dobu masopustního veselí vládu nad obcí. Masky byly všude pohoštěny – něčím k zakousnutí a něčím k zahřátí, především pálenkou, která ještě zvyšovala rozpustilost a veselí, takže průvod byl stále veselejší. Masopust neboli fašank znamená „dát sbohem masu“ v době půstu. Je rozverný a nevázaný, provoněný koblihami, slaninou a pálenkou pro zahřátí. Vše končí o úterní půlnoci před Popeleční středou muzikou pochováváním basy (jako symbol toho, že si muzikanti o půstu nezahrají).

V průvodu maškar nechyběly tradiční masky jako pohřebenář, muž oděný do slámy s ozdobami na hlavě.  Při své obchůzce o masopustním pondělí dostala chasa po kuse slaniny, jako výslužku a tu napichoval na rožeň, který držel v ruce. Ústřední postavou byla i maska medvěda oblečeného do kožichu, někdy s medvědí maskou na hlavě.  Toho často vodila na provaze jiná maska – medvědáře či žida. Při každé zastávce si s medvědem hospodyně a svobodná děvčata musela zatancovat. Tanec odepřít bylo nemyslitelné. Tančící medvěd kolem nich poskakoval, strkal do nich, dával jim hubičky a tropil nejrůznější rozvernosti. Medvědi se těšili hlavně na oblíbený zvyk popadnout někte­rou z přihlížejících dívek a žen a vyválet ji na zemi ve sněhu. Nenapadne-li v maso­pustních dnech sníh, bývají medvědi smut­ní, protože o tuto zábavu příjdou.

                     

                                   Rozpustilí medvědi

                         

Teď už víme jak takový svátek masopustu vypadal v dobách, kdy si lidé o tradicích jen nečetli, ale sami je provozovali. Máme to štěstí, že na Valašsku se některé zvyky ještě stále dodržují, tak se můžeme jít bavit.

 

 

Jak se tvořily masopustní quilty:

 

Část první  – návrh  : 

 

Na masopustu a konkrétně na quiltu „Pochovávání basy“ jsme se rozhodli, že ve čtyřech dílech  ukážeme celý postup, jak se jednotlivé quilty vytváří. Odkryjeme vám jakousi kuchyň  „Wallachia quiltu“.

Všechno začíná námětem. V tomto případě jsme si řekli, že bychom chtěli vytvořit ne jeden quilt, ale celý soubor vztahující se k nějaké události. Bez velkého rozmýšlení padla volba na masopust.  Jednak proto, že jsme byli pravidelnými  účastníky tohoto veselí ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm a jednak proto, že jsme díky tomu měli poměrně velké množství fotek, ze kterých jsme pak mohli vybírat.  A tak mohla začít práce na počítači.

    

    Zde vidíme příklad, jak lze zakomponovat autorku do konečného díla

 

Takhle nebo jiným způsobem zkreslujeme všechny postavy. Když jsou hotové zvolí se prostředí, ve kterém budou postavy figurovat.

Pro spodní část obrazu jsme zvolili barvu červenou. Horní část quiltu pak bude tvořit modrotisk. Ke spojujícím prvkům budou patřit bílé stromečky vykouzlující zimní atmosféru a několik červených hvězdiček na obloze. Tohle řešení se bude opakovat na všech quiltech.  Tím je základní postup určen a začíná kresba jednotlivých figur. Zvolené postavy se rozmístí jak mají být a výsledný námět je hotový. Většinou jej necháme uležet, někdy dokonce i půl roku a pak event. ještě nějaké drobnosti, které nás v průběhu času napadnou, doplníme.

Když jsme s výsledkem spokojeni necháme námět okopírovat v tiskárně jako černobílý plakát ve skutečné velikosti quiltu. V našem případě 70x100 cm. 

  

Z plakátu obkreslíme jednotlivé postavy na pauzák a očíslujeme je.

Pak rozkreslujeme detailní části jednotlivých postav podle barev či jednotlivých druhů modrotisku na pavučinku.

Pavučinku  rozstřiháme na jednotlivé kousky,

                                   

přiřadíme je k jednotlivým postavám a podle čísel, jak jsme je na prvním nákresu označili si je samostatně uložíme. V tuto chvíli se dá říct, že nastalo stadium, kdy příprava je hotova a můžeme začít s vlastní prací. Postupů, jak celou tuto část dělat je jistě bezpočet, ale nám vyhovuje tento, tak jej již delší dobu praktikujeme.