Masopustní veselí IV 

Pochovávání basy

O masopustních radovánkách se u nás dochovaly písemné zprávy již ze 13. století. Naši dávní předkové si na bujaré masopustní veselí velmi potrpěli, což bývalo mnohdy církvi trnem v oku. Tehdy ovšem býval masopust poněkud hlučnější a rozpustilejší nežli dnes. Každý se snažil si užít masopustních kratochvílí jak nejlépe uměl. Veselil se bohatý i chudý, pán i slouha, mistr i tovaryš. Každý jedl masopustní šišky a koblížky, vesele popíjel, zpíval a tančil při hudbě pištců a hudců. Vždyť i čeští králové v tu dobu strojili nákladné masopustní kvasy, na kterých hodovali se všemi pozvanými.

                   Souboj kohoutů                                                  Hastrmani  

 

Obyčejů a zvyků v poslední masopustní dny bylo mnoho. Všude se ale období bezstarostnosti a rozvernosti uzavíralo taneční zábavou, spojenou s „pochováváním basy“. Na máry se položila basa pokrytá plachtou. Následoval pohřební obřad s upozorněním na domnělé prohřešky basy v čase masopustních zábav a za tklivého nářku přítomných byla slavnostně vynesena ven ze sálu a „pohřbena“. Po tomto aktu čas nevázaného veselí definitivně skončil a nastal čas půstu. Život se opět vrátil do starých kolejí. Už se netančilo ani nezpívalo. Během půstu země odpočívala a stejně jako její hospodář se chystala na nový hospodářský rok, novou úrodu.

                                                                           

Pochovávání basy je veselý fašankový zvyk, který se koná o masopustu, když skončí fašankové obchůzky masek. Je to v podstatě lidová veselice s tancem, která o půlnoci končí "pochováním basy". Od tohoto dne nesmí hrávat muzika a zábavy se nemají pořádat do velikonoc.

Smuteční průvod vede farář, za ním ministrant, nosiči s márami a s basou a pak všichni smuteční hosté. Převelice pláčí nad tím, že končí období veselého masopustního období.

Muzika  hraje smuteční písně a po pochodu se položí basa na márách na zem a začíná obřad.

 

           Pochovávání basy - skanzen

 

Kázání dlouhé smuteční řeči  faráře je vždy doprovázeno nějakým přebreptem a popíjením slivovice. Kdo tohle nezažil, tak si představte feldkuráta Katze z filmu „Dobrý voják Švejk“

 

Jen zkráceně se například káže :

Ogaři aj cérky, strýcové aj tetičky, tož vítajte u nás, když už ste sem dorazili a pozorně poslúchajte :

 

Zemědělcům za mléko neplatí,

co sa asi stane, když žádná z nich neostane.

Enem zpráva z bulváru :

Krávy mají po dřině, sežrali je na víně.

díky poslancům Evropské unie.

 

I když nebývá to všude ve zvyku,

tak naše ženské nedělají enem paniku.

A že neovládá je enem stres

proběhl zas pyžamový ples.

Je to prýma, že máme novú tradici,

tak třeba příště to bude ples s holú zadnicí

                   

Nalejme si a štrkněme navzájem našú slivovičku ať sa zasa ve zdraví sejdem na tomto místě. AMEN

 

Vyslechněte  naše  prosby :

Otče náš, kerý si sedíš na trúně nebeském, posviť nám slunéčkém na naše trnečky a dopřej jim blahodárnú energiu, kerá sa pak v palírnách promění ve vzácnú tekutinu, co nám všeckým tady na Valachoch koluje v žilách.

Daj, aby naše cérečky měly červené líčka a my sa probouzíme do nového dňa bez kocoviny a nemusíme sa lutovat za svoje voloviny

Děcka, ať nás nezlobí a když, ať sa to nikdo nedozví.

Ať máme v Mezříču nového starostu a nežijeme pořád jako o půstu

Přimluv sa, aby naše platy vyšší byly, aby sa všichni ludé lépe měli a tým otravným krkem zakrútili.

Aktum spiritus dominus biskup

 

 

Jak se tvořily masopustní quilty:

Část čtvrtá  –  quiltování  : 

 

Obraz jako takový je hotový. Fifurky jsou přišité a můžeme přistoupit k další práci. Tou je našpendlení tří vrstev quiltu. U nás se to provádí na zemi, kde je nejvíc místa. Položí se látka, která bude tvořit zadní část quiltu a přilepí se páskama k podlaze, aby se nekrčila. Na ní se položí vlizelin a konečně jako třetí vrstva se položí obraz. Máme tak tři vrstvy a ty se pospojují ohnutými zavíracími špendlíky. Vrstvy jsou spojeny, můžeme je od podložky odlepit a začít quiltovat. Věrka nejprve provádí quiltování postaviček, event. další doplňky jako stromečky, kvítka, hvězdičky apod. Objíždí je těsně u původního přišití. To  má ten konečný efekt, že  postavičky vystoupí z podkladu a pak nepůsobí ploše.

  

       Quiltování modrých ploch                                         Quiltování červených ploch

 

    

      Zadní strana modrých ploch                 Zadní strana červených  ploch

 

Po ukončení této práce následuje quiltování volných ploch. Zvolí se patřičný volný quilt a pak už se jen quiltuje a quiltuje, dokud není dílo hotovo. Pak se udělá rámeček, eventuálně nějaké doplňky, které se našívají až v této fázi. Tak se třeba našívaly kvítečka, které byly předem samostatně ušité a na quilt se našívaly až po vyquiltování volných ploch. Je to například vidno na quiltu „Včera, dnes, zítra“.

Aby bylo vše hotovo, na přední stranu quiltu se vyšije na rámeček značka „Wallachia quilt“ a na zadní stranu indicie o quiltu. Zpravidla je to název, velikost, kdo jej realizoval a rok vzniku. Ještě se pak našijí tunýlky na zavěšení a je vymalováno. Práce je tím konečně hotova a nastává focení pro dokumentaci a kochání se nad novým quiltem.  To jde ze všeho nejlépe. I když popravdě i přitom se ještě někdy najde nějaká drobnost, která se nepozdává a tak Věrka ji ještě opraví, abychom pak nemuseli chodit kolem nečeho, co nám nesedí.

      Pohled na zadní stranu - indicie

 

Tak takhle nějak to u nás chodí, když se tvoří nový quilt.