Prague patchwork meeting 2014

Tentokrát vyprávění o našich quiltech zaměříme na vzpomínky na výstavu v Praze 2014, kde byla poprvé předvedena ucelená kolekce „Wallachia quiltu“, aby se ukázala působivost celého díla. Na různých výstavách v Česku jsme si ověřili, že vystavení jednoho quiltu mezi jinými různorodými quilty a představení samostatné kolekce, bez cizích rušivých momentů je velký rozdíl na vjem diváka. Jedna z věcí, které to ovlivňují je barevnost. Oči vždy lépe vnímají určitou barevnou harmonii než dizharmonii. Na „Wallachia quiltech“ převažuje poměrně ostrá červená navíc doplněna o výraznou bílou barvu a k takové kombinaci se těžko hledá soulad. Další poznatek byl v tom, že naše quilty jsou vlastně nástěnné obrazy převážně velikosti cca 100 x 100 cm a když k nim byly na výstavách přiřazeny deky 140 x 200 cm jaksi se mezi nimi ztrácely. A pak, tyto quilty se vyznačují figurami a příběhem, kdežto klasické quilty jsou povětšinou jakousi mozaikou tvarů a to se k sobě také příliš nehodí. Zkrátka usoudili jsme, že to není ideální spojení a tak bylo rozhodnuto, vystavit „Wallachia quilt“ ve vlastní galerii. Navíc bylo ten rok pětileté výročí od doby, kdy se vytvořil první quilt, takže bylo záhodno tento datum náležitě oslavit.

V Praze byly vystaveny quilty, které se zúčastnily různých zahraničních soutěží, byla tam malá část quiltů z rozsáhlejší série „Masopust“ a celý komplet byl doplněn speciální výstavkou klobouků. K těm je třeba říct, že byly vyrobeny za posledních osm let a vznikaly postupně.

Začalo to tím, že Věrka ušila deku a k ní ve stejném stylu zhotovila klobouk nazvaný „Lázeňský leknínek“. Taková byla první myšlenka. Jaká deka, takový klobouk. Ale pak, jelikož ona nosí klobouky ráda, tak se rozhodla, že si začne dělat další, vždy k nějaké  příležitost, hlavně k výstavě. A tak se stalo. Pokaždé to bylo jinou, dá se říct klasickou technikou a klobouk pak většinou na různých výstavách i nosila.

Tak vznikl klobouček nazvaný  „Velikonoční bargello“.Na 1.PPM v Praze Věrka vystavovala deku  bargello o velikosti 260 x  210 cm a protože výstava shodou okolností probíhala na velikonoce bylo na malovaná vajíčka použito právě bargello

nebo „Vánoční nadílka“ , klobouk i s mini dárečky při příležitosti vánoční výstavy na Vsetíně, či „Krajkové crazy“ ušitý ve stylu crazy za použití krajek. To proto, že byl určen na dnes již velmi známou a hojně navštěvovanou předvánoční akci u nás ve městě „Krajkářské trhy“ kde i děvčata z 1.MPK nabízejí své patchworkové výrobky.

Klobouk „Zatoulané hvězdy“ vznikl proto, že měla ušitou vestu a protože jsme navštěvovali setkání čarodějek v Novém Jičíně ušila si k ní i klobouk, aby měla komplet výbavu pro tento zábavný rej. 

„Berninka“ zase vznikl proto, že dělala zvonečky a protože se ji styl líbil, tak si udělala i klobouk. Bylo to v době, když měla zapůjčený šicí stroj od firmy Bernina

Při pobytu v lázních si zase ušila tašku a protože ještě nejela domů, tak se dala i do klobouku. Vznikl „Teeneger“ a byl ušitý výhradně ručně. Samozřejmě, že nemohly chybět ani klobouky pro výstavy ve Francii. Byly v barvách červeno, modrá, bílá. Někdy jsem si z ní utahoval, v dobrém, že tam bude platit za maskota, ale kupodivu ony měly své nezapomenutelné příběhy. Tak např. klobouk, který měl název „Bonjour la France“, když  smekla tak tam byl tento pozdrav napsán,  což neskutečně u pořadatelů i hostů zabíralo. Jednou, což bylo asi dva měsíce po výstavě jsem prohlížel internet, kde jsem našel filmový šot z téhle výstavy. A najednou koukám a vidím tam záběr, detail na text „Bonjour la France“.  Napadlo mně, koho to asi napadlo mít stejný nápad jako my a nabídnout tam tenhle text. A najednou kameraman s detailu přešel na celek a já koukal na Věru, jak drží svůj klobouk, jsouc rozesmátá od ucha k uchu. V tu chvíli bylo vše jasné. Jak vidno i pořadatelé použili tohoto nápadu pro svůj výstavní šot a to potěší.

Postupně vzniklo dvanáct klobouků a tak jsme se rozhodli udělat k nim hlavy s různými výrazy a zařadit je do kolekce výstavy.

Asi jsme udělali dobře, protože zaujaly. Ostatně jak se ukázalo vystavení celé kolekce bylo zdařilé, o čemž svědčily i reakce návštěvníků a zápisy v knize hostů. Několik ukázek jsou toho svědectvím.

Zápisy české

Věra byla v této minigalerii až na malé vyjímky přítomna a výměna názorů s hosty či jejich reakce byly k nezaplacení. Co víc si může autor přát než přímý kontakt s návštěvníkem.

Zápisy cizí

Rádi na to vzpomínáme a děkujeme všem, kteří projevili zájem a naši galerii navštívili. Bylo to úžasné povzbuzení pro další tvorbu. Jsme rádi, že se quilty líbí, a že v Česku je mezinárodní výstava, kde je možno se presentovat a také porovnávat své práce se zahraničními autorkami. Velkou zásluhu na tom mají autoři výstavy v čele s paní Janou Štěrbovou. Jí a všem, kteří ji pomáhají velký dík.

Shodou okolností byla v Praze i galerie 1MK a také děvčata z klubu si velmi pochvalovaly samostatnou galerii klubu. I tam byl o vystavované quilty klasiky velký zájem.

Je to věru dobrá cesta k propagaci svých prací.

Tentokrát se s Vámi rozloučíme vskutku originálním zápisem v knize hostů. Je od našeho přítele Dušana Zimy. Takto reagoval na naši galerii on.