Masopustní veselí II  -  žranice 

             

                      O masopustu se i smrtka baví    

Když  jsem před léty poprvé fotil masopust ve Valašském muzeu v Rožnově pod Radhoštěm působilo to na mně jako velká žranice. Není divu. Při pomyšlení, že již zakrátko nastane dlouhý čtyřicetidenní předvelikonoční půst, si každý dopřával do sytosti bujarého veselí, zpěvu, tance a pochopitelně i jídla a pití.  Tak to alespoň bývalo neboť masopust byl svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Ne nadarmo se v tento čas odehrávalo nejvíce zabíjaček. Ostatně mrazivé počasí bylo pro ně ideální, a řezníci tak měli v tento čas napilno. Na stole nechyběla slanina, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, prdelačka a k tomu pochopitelně slivovice. Nezbytnou součástí masopustního jídelníčku byly i smažené koblihy. O hlubokém obřadním významu tradičních smažených pokrmů svědčí i jejich podoba – jí se pečivo kulaté, do zlatova upečené a lesklé jako slunce. O jídle a obdarování obchůzkářů se zpívá i v masopustních písních :

„Tutéj nám nedali, tutéj nám dajú
komára zabili, slaninu majú

jak nám malú uřežete,všecky prsty pořežete
jak nám velkú uřežete, do neba se dostanete“

                         Napájení pivníků

Pamatuji se, jak jsem jako kluk chodil na zabíjačky. Teta chovala vždy několik bravků a když došlo na ten pravý čas, bratranec byl řezník, všeho se ujal a my ostatní jsme pomáhali. Obdivoval jsem jeho zručnost při porcování, žasl jak mu šlo plnění prejtu do střev. To byl koncert rukou zakončený obratným zašpejlováním.  Dokonce jsem neodolal a zkusil to také, ale mistrovi jsem se zdaleka nevyrovnal. Kolem velkého prádelního kotle, ve kterém se vařil ovar, jitrnice a všechny ty ostatní dobroty se zase točil můj táta. Bylo to jeho místo a byl na ně patřičně hrdý a nikoho tam nepustil. Vždycky říkal, že on dělá nejlepší prdelačku, a když jsem se jej ptal jak toho dosáhne, tak se přiznal, že sem tam nějaké jelítko nebo jitrničku schválně propíchne nebo řezníkovi sem tam nějaký kousek uždibne, aby polévka byla pořádně hustá. A vskutku polévka byla parádní. Popravdě řečeno se ale moc z bravka nesnědlo. Bylo toho kolem tolik, že za vděk přišly spíš koláčky a pro ty starší slivovice. I stávalo se, že někdo to slivkou poněkud přehnal a pak nastupovala tetička se svou oblíbenou metodou a jako svou medicínu dávala teplé mléko. Co to s dotyčným udělalo si dovedete představit. To všechno patřilo ke žranici, jak jsem tuto kapitolu nazval. Bývalo to jednou do roka a všichni se na to těšili. To není jako dnes, kdy se koupí jitrnice a jelita kterýkoliv den. Na jedné straně máme blahobyt, ale na druhé straně nám pamětníkům, jaksi z toho vymizela ta správná atmosféra. O půstu už ani nemluvě, to už ani nevíme, co to je. Náš patchworkový masopust, je alespoň trochu připomenutí masopustu jak vypadal v dobách, kdy si lidé o tradicích jen nečetli, ale sami je dodržovali. Že by jste to někdy na živo zkusili i vy?

                                     Čertovská kapela

 

Jak se tvořily masopustní quilty:

Část druhá  –  vytváření postaviček  : 
 

Dnes budeme pokračovat ve tvorbě quiltu takže si vytáhneme ze šuplíku nastříhanou pavučinku, kterou jsme si v minulém díle nachystali. Nyní si ji rozdělíme podle toho, jaký má být jednotlivý dílek barvy a jednotlivé dílky nalepíme pomocí malé žehličky na látku. Ty které mají být červené, tak na červenou látku, modré na modrou, bílé na bílou a k těm, které mají být modrotiskové, přiřadíme patřičný vzorek. Modrotisku musíme věnovat poněkud větší pozornost, aby vzor byl správně nastaven.

 

Když máme vše nachystáno a pavučinku k látce zažehlenou, rozstříháme ji na jednotlivé dílky a každý dílek označíme, ke které postavě patří.  A taky uložíme do sáčku, abychom měli pořádek a nemuseli pak pracně některé dílky hledat.
Taky si všimněte, že pavučinku máme uvnitř vystřiženou. To proto, že pak jednotlivé dílky nenalepujeme celou plochou, ale jen po obvodě, aby látka nebyla tvrdá a měla určitou plasticitu.

 

Jako poslední práce je pak vystřižení jednotlivých dílků do skutečné podoby podle nákresu na pavučince. A zase uložíme podle očíslování do sáčků, takže máme každou postavu připravenou.

                       Vystřižení jednotlivých dílků


                              

             Takto vypadá rub a líc jednoho dílku

 

V tuto chvíli máme jednotlivé dílky na postavy přichystané v barvách, jak jsme si je navrhli a pomalu můžeme začít šít.
 

Začneme sešitím podkladu pro následné aplikace postav. V našem případě je spodní část červená a horní tvoří modrotisk.  Přesné spojení si předem předkreslíme podle černobílého plakátu. Podklad je tedy vytvořen a opět podle plakátu, nakreslíme  na něj všechny postavy. Aby při další práci kresba nezmizla tak pro jistotu se v nejpodstatnějších bodech vystehuje. Stejně tak se vystehuje i obvod celého budoucího quiltu.

                     Návrh                                                Základní sešití podkladu

 

    Nastehování rámečku a jednotlivých postav


Tím máme vše připraveno a příště už budeme našívat jednotlivé postavy